Děkujeme touto cestou panu Strakovi za poskytnutí textů k jednotlivým etapám výstavby, cenných rad a mapových podkladů na jejichž základě jsme v roce 2000 až 2003 při průzkumu terénu pořídili fotografie objektů.          (Pavel Šeb. a syn)


opevnění chomutovska

záměr výstavby TO

výstavba úseku Va Kadaň a Vb Chomutov

vystavba úseku K50 Kadaň a K51 Chomutov

historie pluku 46

fotografie objektů Chomutovska

letecké snímky objektů u Černovic

cesty za opevněním

výlet do Kryr
výlet do Lubence
výlet do Biliny
Plzeňáci v Chomutově
U Martinovo Berounského Ečka

ostatní/různé

vzpomínky pana Cajtlera - účastníka 2.sv.války

pár odkazů na www


řopíky

T-S 63

Ečko v Berouně -muzeum

synovo stránky

na stránce se stále pracuje
TOPlist

      Vojenské hodnocení střední část Krušnohoří s podhorskými partiemi bylo ve 30. letech následující: "Hranice jde zcela po okraji hřebenu, od něhož spadá horstvo prudkým spádem na českou stranu do průlomu podkrušnohorského, vystavujíc tak celý tento kraj nebezpečí zvenku, odkud lze dosáhnouti nejvyšší části této horské hradby po mírně stoupajících svazích. Horské hřbety jsou celkem nevysoké a mají množství přechodů".
      Závažnou skutečností byla rovněž cca 100 km vzdálenost, dělící významnou hospodářskou a správní oblast středních Čech s hlavním městem Prahou, od státní hranice. Oblast Saska byla spojena s hlavním městem ČSR důležitou silniční komunikací, protínající čs. státní hranici nedaleko Hory Sv. Šebestiána a procházející dále na Chomutov, Louny, Slaný a Prahu. Tato cesta poskytovala agresorovi osu postupu do nitra Čech.
      V polovině roku 1936 se uvažovalo o zabezpečení horských hřebenů krušnohorského masivu těžkým opevněním za účelem dlouhodobější obrany. Poměrně náhlou změnou koncepce došlo k posunu obranného pásma hlouběji do vnitrozemí na úroveň, která lépe vyhovovala taktickým zásadám lehkého opevnění. V roce 1936 byl i přes řadu problémů realizován plán výstavby LO. V roce 1936 tak vznikla v daném prostoru nejsilnější báze ze všech tří resp. dvou etap opevňování. Doplňková výstavba LO v roce 1937 již nemohla podstatněji změnit na dané trase ráz obrany, přesto ji scelila a vyztužila.
      V roce 1937 se podruhé uplatnil další rozhodující obranný faktor, t.j. posun Hlavního obranného postavení již poměrně hluboko na druhé HOP. Toto uspořádání bylo pravděpodobně moudrým rozhodnutím složek, odpovědných za projekci opevněných tras v oblasti severozápadních Čech. Úloha postavení na Chomutovsku s přilehlým pásmem získala, obrazně řečeno, odlišnou dimenzi, než která byla původně pro tento prostor vyhrazena. V nejkritičtějším období září roku 1938 by obrané postavení založené na linii LO donutilo útočící vojska agresora k rozvinutí, čímž by útočící nepřátelská vlna dospěla zřejmě k druhému HOP již se ztrátami na živé síle a materiálu a její úderný potenciál mohl být oslaben.

aktualizace:23.12.2006           vytvořeno v rozlišení 800x600 © 2004           opevnenichomutovska@atlas.cz